E. A. Poe - Annabel Lee ♥

I žila kdys, je tomu roků juž řad,

u moře v království

mladičká dívka, již mohli jste znát

dle jména Annabel Lee;

ta s myšlenkou žila jen napořád,

že má mne ráda, že rád mám já ji.

Byl dítě jsem, ona dítě též

v tom u moře království;

víc naše láska byla než láska

má i mé Annabel Lee,

že křídlatí serafi v Nebesích

tu lásku nepřáli mně ani jí.

A proto se stalo a dávno to juž

v tom už moře království,

že z mraků šleh´ vítr a omrazil

mou krásnou Annabel Lee.

I přišli vzácní její příbuzní

a hned mně uloupili ji,

a pak ji zavřeli do hrobky tam

u moře v království.

Ni půl tak šťastni nejsou andělé,

tož nepřáli mně ani jí,

a to byla příčina (již každý zná

v tom u moře království),

že z mraku šleh´ vítr v půlnoci,

že zmrazil, v prach srazil mou Annabel Lee.

♥

(celá báseň sa nachádza v zbierke Poeových básní Havran a jiné básně, vyd. z r. 2017.)